Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie PS v Letohradě

Obrazek

Počátky období které bylo pestré a bohaté na úspěchy sahají zhruba do roku 1990 kdy většina soutěžících členů našeho sboru patřila současně do soutěžního družstva OEZ. Právě tito závodníci kteří sbírali zkušenosti na podnikových soutěžích byli základem týmu který chtěl víc než jen účast v okresním kole. Ohromný vzestup úrovně požárního sportu na území Letohradu potvrzovali vedle našeho družstva  i výkony Kunčických mladíků a podnikového týmu Perly.Proto už na okrskové úrovni bylo k vítězství zapotřebí výkonů hodných krajského kola a možná právě tahle městská rivalita přispěla k tomu že Letohradští závodníci byli schopni závodit na celostátní úrovni. A byl to právě souboj s družstvem Perly na okresním kole v roce 1992 který odstartoval  náš vstup mezi hasičskou elitu. Právě tímhle rokem začíná pohled zpátky tak si pojďme připomenout chvíle radosti i zklamání tak jak to ve sportu chodí.

1992 – Poprvé na mistrovství  

V tomto roce ještě neexistovala žádná liga v požárním útoku a pohárovek bylo jako šafránu. Nejprestižnější byla celostátní soutěž v požárním sportu a naším cílem bylo prokousat se jednotlivými koly co nejdál. Motivace v tomto roce byla o to větší že vrchol celé soutěže tedy mistrovství ČR se konal v nedaleké České Třebové.Už od okrskového kola sváděli muži největší souboj s podnikovým družstvem Perly. Napoprvé jsme se radovali my a v okrese vyhrála díky podstatně lepšímu útoku Perla. Následovalo krajské kolo a pro tuto soutěž jsme spojili síly s naším městským rivalem.Výběr Letohradu zvládl bez problémů všechny disciplíny a zajistil si účast na MČR.  Družstvo žen nemělo v této době v okrese konkurenci a k postupu do krajského kola stačilo neudělat chybu. I krajské kolo zvládly ženy bez problémů a tak jsme na téměř domácím mistrovství měli zastoupení v obou kategoriích. Po pečlivé přípravě se obě naše družstva vydala do České Třebové změřit síly s nejlepšími družstvy z celé republiky. V tomhle historicky prvním srovnání dopadly výrazně lépe ženy. V běhu na 100m překážek skončila na druhém místě Monika Řepková (19,37)  v požárním útoku skončily ženy na třetím místě (39,29).  Ve svém premiérovémObrazek vystoupení na MČR nakonec holky vybojovaly parádní druhé místo. Mužská část výpravy zaznamenala nejvýraznější a  jediný úspěch ve štafetě na 4x100m ve které doběhla na třetím místě (64,14). Celkově skončili muži na šestém místě.

foto družstva mužů 

horní řada zleva: Míra Veselý(trenér), Pavel Černohous, Jaroslav Maixner, Ladislav Bílý (trenér), Láďa Mikyska, Jirka Šourek, Milan Šramovský.

dole zleva: Štěpán Michalovič, Václav Mikyska, Karel Jedlička, Míra Křivohlávek.

1993 – Ženy krůček od titulu

Do tohoto roku jsme vstupovaly se stejným cílem jako v sezoně předchozí tedy postoupit co nejdál v soutěžích PS. Obě družstva byla bohatší o zkušenost z předchozí sezony a všichni závodníci se důkladně individuálně připravovali. V okrsku nám přibyl další zdatný soupeř , dorostenci z Kunčic v tomto roce vyhráli mistrovství republiky a svoji výkonnost prokazovali i v kategorii dospělých.Naše  mužské družstvo si s tím ale poradilo bez vážnějších komplikací. Ty nastaly až v krajském kole kde sice naši závodníci bezchybně zvládli stovky i štafety, ale nepovedený útok nám znemožnil další postup. Ženy roli favoritek po úspěchu v předchozí sezoně potvrdily v okrsku, okrese i kraji a znovu si vybojovaly účast na MČR konaném v Sušici. V běhu na 100m se sice žádná naše závodnice neumístila na medailové pozici, v součtu časů z toho ale bylo průběžné vedení. To holky potvrdily i v následující štafetě kterou také vyhrály(68,64) . Náskok v celkovém pořadí však byl pouhých 1,2s. Rozhodovalo se tedy v závěrečném PÚ. Ten zvládly holky v čase 33,27 a skončily v této disciplíně třetí. Útoky vyhrála Trnava v té době neskutečným výkonem 25,92s (široké hadice). A byla to právě Trnava která se v celkovém součtu dostala před náš tým. Ženy tedy obhájily druhé místo z předchozího roku a svým výkonem rozhodně nezklamaly.

1994 – První zlatý záblesk

Pro mužské družstvo měla tato sezona stejný průběh jako ta předchozí. Muži znovu ztroskotali v krajském kole a příčinou byl znovu nevydařený útok. Jedinou zato však výraznou změnou v této kategorii byl výkon Ládi Mikysky (foto) v běhu na 100m překážek. Výkonem 16,96 si zajistil individuální účast na MČR. Tady zopakoval skvělý výkon a vybojoval v napínavém závodě titul mistra České republiky v čase 17,24. Ženské družstvo si udržovalo svoji výkonnost a postup na mistrovství se bral téměř jako samozřejmost. V jednotlivcích skončila druhá Monika Řepková (18,90) a v součtu holky tuhle disciplínu vyhrály. V následující štafetě a útoku se jim už tolik nedařilo a tak se v celkovém hodnocení musely spokojit se třetím místem.

ObrazekObrazek

Láďa Mikyska s vítěznou trofejí po boku své budoucí manželky a na stupních vítězů stříbrná Monika Řepková.

1995 -  !!!! Mistři !!!!

Tenhle neobyčejný rok začal obyčejně jako všechny předchozí. Obě naše družstva se postupně probojovala až na krajské kolo a očekávaný postup žen se uskutečnil také bez komplikací. Muži pro které bylo krajské kolo noční můrou předchozích sezon se poučilo z chyb a sečetlo soupeřům všechny předchozí porážky i s úrokem. Ve všech disciplínách muži zvítězili a konečně se po tříletém snažení probojovali až na MČR. To se konalo v Hradci Králové a pod „lízátky“ se děly věci o kterých se nám nezdálo ani v tom nejkrásnějším snu. Hned v úvodním závodě jednotlivců za to pořádně vzala Vlasta Michalovičová a výkonem 18,18s vybojovala zlatou medaili. Když o něco později předvedl totéž Láďa Mikyska který časem 17,01s obhájil titul z předchozí sezony,bylo v ubytovací části Letohradské výpravy pořádně veselo.

Obrazek Obrazek

                                                   naši zlatí -  mistr Láďa  a  mistrině  Vlasta

 Ženám patřilo průběžně druhé místo a muži se vyhřívali na příčce nejvyšší. Jak by také ne když mužům vyšlo úplně všechno a většina závodníků si zaběhla osobáček. Jen pro zajímavost součet šesti započítaných byl 107,82 a dva „nejhorší“ výkony které se do součtu nevešly měly hodnotu 18,6 a 18,8 !!! Druhý den pokračovali muži ve stejném duchu a byla z toho další zlatá medaile tentokrát za štafetu 4x100m. Čtveřice Michalovič, Mikyska V., Křivohlávek a Mikyska Vl. zvládla svůj úkol v čase 60,74.  Obrazek Obrazek 

          "Nelson" M.Křivohlávek v akci při vítězné štafetě  a poté při předávání cen celá štafeta.

Ženy tentokrát zůstaly mimo bednu a alespoň z části to napravily v závěrečném útoku. Za výkon 29,86 braly stříbro což ale v konečném součtu stačilo stejně jako v předchozí sezoně na celkové třetí místo. Muži měli před útokem našlápnuto k titulu a přesto že v této disciplíně na stupně vítězů nedosáhli čas 29,?? stačil k tomu aby při závěrečném vyhlašování zazněla nezapomenutelná věta „Mistrem české republiky pro rok 1995 se stává SDH Letohrad“   Bilance mistrovství byla opravdu úctyhodná, naše výprava získala 6 medailí z toho 4 zlaté.

                            

Obrazek 

                             Mistři České Republiky v požárním sportu 1995

nahoře zleva: Miroslav Veselý (coach), Luboš Prchlík, Jiří Šlezingr, Miroslav Křivohlávek, Václav Mikyska, Vladimír Mikyska, Karel Ulrich, Martin Bednář.

dole zleva: Václav Krejsa, Pavel Černohous (coach), René Žáček, Karel Jedlička, Štepán Michalovič.

1996 – Těsně pod vrcholem

Vstupovat do sezony jako úřadující mistři bylo samozřejmě příjemné ale zavazující zároveň. Jediné co nás mohlo uklidnit byl fakt že jsme díky tomu měli zajištěnou účast ve všech postupových kolech coby obhájci prvenství a tak jsme se mohli soustředit přímo na vrchol sezony. Někteří naši závodníci na základě výkonů na předchozím mistrovství dostali pozvánku do reprezentačního výběru. Láďa a Vašek Mikyskovi a Jirka Šlezingr  jezdili na pravidelná týdenní soustředění což sice trošku narušovalo možnost společné přípravy ale na oplátku si vždy přivezli nějaké nové poznatky. Díky všem těmto okolnostem jsme nejspíš byli svědky nejkvalitnějších výkonů v kategorii jednotlivců na území okresu. Vždyť vítězný čas v okrskovém kole byl 17,5( M.Křivohlávek) a v okresním kole 17,3 (Václav Mikyska). Nepříjemností která nás postihla bylo zranění Ládi Mikysky pro kterého sezona skončila dřív než začala.  Místem naší obhajoby byl stadion na Pražském Strahově s novým tartanovým povrchem. V úvodním závodě jednotlivců si nejlépe vedl Vašek Mikyska který skončil třetí a o lepší umístění ho připravil utržený provázek u proudnice ve druhém pokuse. Třetí jsme po stovkách byli i celkově s minimálním odstupem na první dva týmy. Ve štafetě jsme si o jedno místo polepšili a o osudu měl rozhodnout už tradičně závěrečný útok. Díky minimálním odstupům se začínalo prakticky od nuly. Náš pokus o druhý titul trval přesně do chvíle než nenašroubovaný koš zmizel v kádi a zavřela se nad ním voda. Od toho okamžiku se útok na prvenství změnil v obranu dobytých pozic což se nakonec podařilo a svoji stříbrnou „placku“ jsme si udrželi. V koutku duše nás ale dodnes hlodá červíček že to mohlo být lepší.  Družstvo žen opustily před sezonou téměř všechny kvalitní závodnice které posílily nadějný tým Žambereckých dorostenek a šance na účast ve vyšším než okresním kole byly nulové. Holky se tedy zúčastnily jen několika pohárovek.

1997 – na mistrovství za Kunčice

Po neúspěšné obhajobě museli muži začínat zase pěkně od okrsku a stejně jako už několikrát v minulosti ztroskotali hned ve druhém tedy okresním kole jako obvykle v útoku. Většina našich závodníků pak pokračovala dál v barvách Kunčic a postup na MČR se podařil. V jednotlivcích se po roční vynucené pauze znovu blýskl Láďa Mikyska druhým místem v čase 16,89s.  Druzí jsme po stovkách byli i celkově. Štafeta dopadla ještě lépe když čtveřice Vivial, Mikyska V., Mikyska Vl., a Křivohlávek  prolétla ovál stadionu v nejrychlejším čase 60,08.  V útoku se bohužel vše odehrálo podle známého scénáře a po totálně pokaženém pokusu jsme vypadli z medailových pozic a skončili až na šestém místě.  Ženy stejně jako v předchozí sezoně odzávodily pouze okrsek a pak se účastnily pohárovek  převážně na území okresu.

A právě v tomto roce byl položen základní kámen dnešní okresní ligy. Výsledky se bodovaly a nakonec vzešlo i pořadí nultého ročníku Velké ceny SH UO.  Výsledky se bohužel nedochovaly  ale bylo započato něco co v následujících letech přilákalo hodně pořadatelů a hlavně spoustu nových týmů.

.

.

Od roku 1998 jsou již k dispozici zprávy o činnosti soutěžního družstva mužů a tak vám je postupně předkládám v plném znění jak byly předneseny na výročních valných hromadách v jednotlivých letech. Z ženských zpráv nemám bohužel nic k dispozici a tak zde můžu uvést pouze výsledky a celkové umístění v jednotlivých ročnících VCU. V postupovkách se ženy od tohoto roku účastnily pouze okrskového kola.  

.

.

1998

Muži - více ZDE (zpráva prozatím nebyla uvedena do elektronické podoby)

.

1999

Muži - více ZDE

.

2000

Muži - více ZDE (zpráva prozatím nebyla uvedena do elektronické podoby)

.

2001

Muži - více ZDE (zpráva prozatím nebyla uvedena do elektronické podoby)

Ženy  skončily ve VCU na 2. místě když obsadily 4x 1.místo a 2x 2.místo

.

2002

Muži - více ZDE (zpráva prozatím nebyla uvedena do elektronické podoby)

Ženy obsadily v lize 3.místo když se jim povedlo 2x vyhrát soutěž.

.

2003

Muži - více ZDE (zpráva prozatím nebyla uvedena do elektronické podoby)

Ženy skončily v lize druhé . Jednu soutěž vyhrály a 8x skončily druhé

.

2004

Muži - více ZDE (zpráva prozatím nebyla uvedena do elektronické podoby)

Ženy v lize 3.místo.  Na soutěžích 2x 1.místo a 4x2.místo

.

2005

Muži - více ZDE

Ženy 2.místo ve VCU .  3x1.místo

.

2006

Muži - více ZDE

Ženy poprvé skončily mimo bednu na čtvrtém místě a v této sezoně nevyhrály ani jednu soutěž. Pouze jednou skončily druhé.

.

2007

Muži - více ZDE

Ženy ????

.

2008

Muži - více ZDE 

Ženy - více ZDE 

.

 

  

 
 

Portrét